Český lékař oslaví druhé Vánoce v Antarktidě

Praha, 20. prosince 2010 – Na výzkumné stanici Concordia na Antarktidě působí od loňského prosince český lékař Aleš Rybka na pozici lékařského výzkumného pracovníka. Vrátit zpět do České republiky by se měl v průběhu ledna 2011.

Rybka byl vybrán Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z více kandidátů a jeho úkolem je provádět experimenty, které mají připravit půdu pro dlouhodobé lety s lidskou posádkou po lékařské stránce.

Nejvýznamnějším experimentem, který na stanici Concordia Aleš Rybka provádí, je projekt CHOICE. Ten má zjistit změny imunitního systému při dlouhotrvající hypoxii (nedostatku kyslíku) a psychické zátěži plynoucí z nemožnosti evakuace, těsného prostoru, tmy apod. Další projekty se týkají mikrobiologického zatížení, sledování EEG před a po fyzické zátěži a nalezení častých identifikačních znaků psychických odchylek. Posledním projektem je výzkum zaměřený na zjištění periody opětovného procvičení kardiopulmonální resuscitace u laiků, což je postup pro zpomalení nástupu smrti u osoby se zástavou srdeční, resp. zástavou dechu.

Bylo úžasné po dobu více než jednoho roku sledovat pracovní činnost, ale i způsob života Aleše Rybky při jeho pobytu na stanici Concordia. Jsem osobně velmi rád, že se nám podařilo pobyt Dr. Rybky na Antarktidě zajistit, což by se však nikdy nepodařilo bez jeho výborných zkušeností a referencí. Je to opět důkaz toho, že naši odborníci jsou na světové úrovni a neměli by se tady bát využívat možností, které jim přináší členství České republiky v ESA,“ dodává k tomu Michal Václavík, vedoucí odboru Pilotovaných letů a experimentů v mikrogravitaci, z České kosmické kanceláře.

Dále také přinášíme ukázky ze zápisků A. Rybky:

Vánoce a Nový rok
V antarktickém létě se slaví Vánoce i Nový rok. Ale i přesto jsem měl štěstí, že jsem po dlouhé době zažil Vánoce na sněhu. Dostali jsme i dárky – certifikát o překročení jižního polárního kruhu a tričko k výročí PNRA (italská polární organizace). Kuchaři přichystali velkou hostinu (langusty, šneky, žabí stehýnka, steaky), takže se jedlo a slavilo dlouho do „noci“. Léto na Concordii je krásné. Slunce svítí celý den, často se dají pozorovat krásné halové jevy okolo Slunce. Teploty se pohybují od -25°C do -50°C, vítr moc nefouká. Na stanici se pohybuje až 70 lidí, je zde celkem mumraj. Technici připravují stanici na zimu, různě ji modernizují, vědci naopak pracují na řadě projektů.

Na stanici pracuji jako lékař Evropské kosmické agentury, zajišťuji řadu projektů (mj. i pro NASA), které by měly připravit lidstvo na dlouhé lety do vesmíru. Nacházím se v oblasti Dome C (Charlie) na francouzsko-italské stanici Concordia. Stanice je postavená na náhorní ledové plošině, je vzdálená přes 1000 km od pobřeží, 1500 km od Jižního pólu. Pode mnou je 3,5 km tlustá ledová vrstva a okolo mě jen sníh, led, sníh, led a nic jiného. Jak obrovský rozdíl je to v porovnání s Antarktidou z televize – tučňáci, ledové kry, moře, hory, kosatky, tuleni, ptáci, kámen.

Únor
Začátkem měsíce odletělo poslední letadlo a tím nastala zima. V polovině února první západ slunce, na konci února první hvězdy na obloze. Se zkracováním dne klesaly postupně teploty. My jsme v dubnu naměřili -78,4°C, což je i na zdejší poměry v dubnu celkem neobvyklé. Během našeho podzimu lze zachytit při západu slunce tzv. green light, což je zelené světlo vzniklé lomem paprsků o atmosféru.

Roční období jsou zde zvláštní. Někdo je rozděluje na čtyři, stejně jako v Evropě. Léto znamená trvalou přítomnost slunce (i v noci). Zima naopak neustálou tmu. Jaro a podzim jsou charakterizovány zkracováním či prodlužováním dne. Na Jižním pólu mají 6 měsíců zimu, 6 měsíců léto. Na pobřeží naopak 6 měsíců jaro a 6 měsíců podzim. My jsme uprostřed, takže to máme pěkně rozdělené po 3 měsících. Ovšem ti praví Antarktiďané rozlišují období pouze na léto, kdy je možné Antarktidu opustit a zimu, kdy zde uvíznou v čekání na další léto.

4. května, Poslední slunce
To byl takový zvláštní pocit, ocitnout se tři měsíce nejprve v šeru a pak v naprosté tmě. Taky se častěji a častěji objevovaly poruchy spánku a únava, které jsem zvládnul používáním světelné lampy. Ale noc je nádherná. Ne nadarmo Dome C představuje nejlepší místo k pozorování hvězd na naší planetě. Mléčná dráha je opravdu mléčná. Galaxie jsou krásně fialové. Padá velké množství hvězd, občas je vidět proletět i družici. Astronom nám ukazoval Saturn i s prstenci, samozřejmě pomocí výkonného dalekohledu, a je to opravdu jako na obrázcích. Tento rok byl pro astronomy úspěšný, zdejší projekt ASTEP se snaží nalézt planety okolo jiných hvězd, což se jim také podařilo.

Červen
Ke konci měsíce jsme pořádali velkou čtyřdenní oslavu Midwinter. Hráli jsme velké množství her, náš kuchař připravoval obrovské množství jídla, stříhali jsme se dohola, koupali se v bazénku při -77°C. Vyměňovali si přání s ostatními stanicemi apod. Jako bazének využíváme kontejner, ve kterém se rozpouští sníh používaný poté jako pitná voda. Tento tzv. melter je vyhříván na teplotu +42°C. Ale vyběhnout ze stanice jen v trenkách do -77°C, s větrem až  100°C, přeběhnout asi 30 metrů, to chce velkou odvahu. Skočit do bazénku je snadné, ale vylézt o to horší. Jakmile vystrčíte ruku, okamžitě se z ní začne pářit. Při velmi nízkých teplotách je nutné každých 15 sekund namočit hlavu do vody, jinak omrznou uši. A to velice rychle. Během izolace jsme se nenudili, kromě práce a pravidelného úklidu jsme čas zabíjeli kulečníkem, stolním fotbálkem, hraním různých her, karet, Playstation, točením filmů, posilovnou apod.

Červenec
Červenec byl těžký. Věděli jsme, že se blíží slunce, ale vůbec to neutíkalo. Nikdy jsem netušil, jak moc mně bude slunce chybět. Stupňovala se únava. Na druhou stranu jsme uviděli krásnou auroru, polární záři, která se nevyskytuje v oblasti Dome C tak často jako na pobřeží. Také jsme vyrovnali teplotní rekord z roku 1982 v Dome C, -84,6°C je opravdu zima.

Pobyt na Concordii není snadný. První měsíc si musíte zvyknout na vysokou nadmořskou výšku a s tím související zdravotní obtíže – poruchy spánku, bolesti hlavy, fyzická nevýkonnost apod. Dalším faktorem, který znesnadňuje pobyt, je suchý vzduch. Šestiprocentní vlhkost se projevuje krvácením z nosu, praskáním kůže apod. Permanentní světlo se dá snadno zvládnout černými roletami, které jsou instalovány v pokojích. A pro chlad jsme vybaveni opravdu výborným polárním oblečením.

12. srpna, Poprvé slunce
Úžasný pocit. Jako kdyby se vám nalila nová energie do žil. Dosáhli jsme nového teplotního rekordu -84,7°C, což by měla být pátá nejnižší teplota v historii měření na planetě vůbec. Ale z osobní zkušenosti musím říct, že se v polárním oblečení teploty -80°C a -60°C moc neliší. Spíše záleží na rychlosti větru, který umí pobyt venku vysloveně znepříjemnit. Jakmile vyšlo slunce, tak život na Concordii vyloženě pádil. Jaro. Postupně se den protahoval, noc zkracovala, oteplovalo se, na konci října zapadlo slunce naposledy.

17. listopadu
Konečně nastalo léto. Tzn., že přistálo první letadlo a nám po dlouhých devíti měsících skončila izolace. Nikdo si nedokáže představit, jaký je to nádherný pocit zakousnout se do čerstvého rajčete.

3. prosince
Oslavil jsem přesně jeden rok na Antarktidě, jeden rok na jednom z nejextrémnějších míst na planetě.

Informace pro média:

Polární stanici Concordia provozuje Francouzský polární institut IPEV (L'Institut polaire français Paul Emile Victor) a Italský antarktický program PNRA (Programma Nazionale di Ricerche in Antartide). ESA ve spolupráci s těmito institucemi využívá polární stanici ke svým experimentům za využití podmínek, jež panují na stanici, ke sledování a simulaci některých situací specifických pro budoucí pilotované kosmické mise. Jedná se například o dlouhodobou izolaci, omezenost pohybu, samostatnost, nezávislost, omezené zdroje atd. Základna se nachází ve výšce 3 200 m nad hladinou moře a tlak vzduchu zde dosahuje hodnoty 645 hPa, což může vést k chronické hypobarické hypoxii. Průměrná teplota v létě (listopad až únor) dosahuje -30°C, v zimě (únor až listopad) potom klesá až k  60°C. Zatím nejnižší teplota vůbec naměřená v této oblasti byla -84,7°C v srpnu roku 2010.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF).
Internetové stránky:
www.czechspace.cz

Pro více informací kontaktujte:
Stance Communications, s.r.o.
Jakub Řehák
Account Executive
Salvátorská 931/8, Praha 1
Tel.: + 420 224 810 809, + 420 602 141 313
E-mail: jakub.rehak@stance.cz
A. Rybka I.A. Rybka II.A. Rybka III.Rybka IV.A, Rybka V.