ING Bank Fond Nadace Terezy Maxové pomohl k vysokoškolskému diplomu

Miloš Nguyen se jako malý musel poprat s osudem dítěte vyrůstajícího v dětském domově. Zvládl to na výbornou a v letošním roce dokončil magisterské studium na Metropolitní univerzitě v Praze. Podařilo se mu to i díky ING Bank Fondu Nadace Terezy Maxové dětem, který ho na studiích pět let podporoval.

„Jako malý jsem spolupracoval s Nadací Terezy Maxové dětem. Psal jsem do časopisu Zámeček, jehož je nadace hlavním partnerem. Díky tomu jsem se dozvěděl o projektech ING Bank Fondu Nadace Terezy Maxové dětem a o tom jak je využít,“ říká Miloš Nguyen. „Požádal jsem nadaci o pomoc a ta pro mě vyčlenila prostředky, které mi v průběhu mých vysokoškolských studií velmi pomohly,“ dodává.

„Na Miloše jsme velmi pyšní a tímto mu gratuluji k ukončení studií,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a pokračuje: „Mám příjemný pocit z toho, že jsme se spolupodíleli na přerodu chlapce s komplikovaným dětstvím a nálepkou ‚kluka z dětského domova‘ v mladého a vzdělaného muže a snad jsme přispěli i k jeho budoucí úspěšné kariéře.“

Miloš se jako malý kluk dostal do dětského domova, kde byl diagnostikován pro zvláštní školu. Zde však zjistili, že má na víc, a tak v osmi letech putoval do základní školy a dětského domova v Krásné Lípě, kde zůstal až do svého odchodu ve 20 letech. Po ukončení základní školy vystudoval cestovní ruch v nedalekém Varnsdorfu a po maturitě byl přijat na Metropolitní univerzitu. Miloš se dlouhodobě aktivně zapojuje do dobrovolnických aktivit a nezištně pomáhá svým kamarádům a souputníkům – dětem z dětských domovů. Působí v občanském sdružení Duha Zámeček. Jeho zápal a příběh představují vzory pro mnohé děti. Rád by pokračoval ve studiích na diplomatické akademii a i nadále se chce věnovat dobrovolnickým aktivitám, ve kterých vidí své poslání.

ING Bank Fond Nadace Terezy Maxové dětem je založen na bázi generálního partnerství mezi nadací a ING Bank. Je podporován managementem banky, jejími zaměstnanci a obchodními partnery, kteří společně s bankou během téměř sedmiletého období spolupráce pomohli částkou přesahující 13 milionů korun. Kromě finanční pomoci fond zorganizoval řadu dobrovolnických akcí pro děti z dětských domovů a pěstounských rodin. Více na www.ingnadace.cz

Rozhovor s Milošem Nguyienem

Poprat se s osudem dítěte „z děcáku“ musí být těžké už samo osobě. Navíc musíte překonávat zažité mýty a prokazovat, že jste stejně dobrý a chytrý jako ostatní studenti. Jak jste se učil, když jste byl malý?
Musím se přiznat, že když jsem chodil na základní školu, tak jsem nebyl příliš pilným studentem. Byl jsem průměrný až lehce podprůměrný. Zajímalo mě jedině to, abych neměl pětky a nemusel opakovat ročník. Jinak mi to bylo jedno. To se změnilo až na střední škole, kdy jsem si začal uvědomovat, že se čtyřkami to nejde, a nakonec jsem odmaturoval s vyznamenáním. Na vysoké škole bylo mým cílem vystudovat, ne mít červený diplom.

Proč jste si vybral střední školu se zaměřením na služby a cestovní ruch?
Ve Šluknovském výběžku, kde jsem žil, toho na výběr moc nebylo. Uvažoval jsem o gymnáziu, ale nevěděl jsem přesně, co chci studovat. Nakonec jsem našel hotelovou školu v nedalekém Varnsdorfu a představoval jsem si, že jednou budu pracovat někde v hotelu nebo v restauraci.

Máte vztah k cestování? Už jste někdy byl, jak se říká, „za hranicemi všedních dní“? Jaká místa Vás lákají?
V tom dodnes nemám úplně jasno. Abych se přiznal, tolik jsem toho neprocestoval, ale láká mě vydat se do Skandinávie, Velké Británie a Irska.

Potom Vás čekalo studium na vysoké škole. Proč jste se rozhodl zrovna pro Metropolitní univerzitu v Praze? A jakou specializaci jste zde zvolil?
Podat jsem si mohl celkem tři přihlášky. Hlásil jsem se do Hradce Králové na politologii, do Jihlavy na cestovní ruch, kde bych pokračoval v tom, co jsem studoval na střední škole a kam mě přijali, a třetí přihláška byla na Metropolitní univerzitu v Praze. Když jsem se pak rozhodoval mezi Jihlavou a Prahou, dal jsem přednost hlavnímu městu, protože jsem tu už pár lidí znal a viděl jsem tu větší možnosti seberealizace.

Jaké předměty Vás bavily?
Na univerzitě to byly mezinárodní politika, mezinárodní vztahy a diplomacie.

Během studia Vás podporoval Fond ING Bank Nadace Terezy Maxové dětem. Jak jste se o možnosti této podpory dozvěděl?
Jako malý jsem spolupracoval s Nadací Terezy Maxové dětem. Psal jsem do časopisu Zámeček, který vydává nezisková organizace Duha Zámeček a který jde do všech dětských domovů a diagnostických ústavů. Jeho hlavním partnerem je Nadace Terezy Maxové dětem a já jsem s nimi byl v kontaktu ohledně příspěvků do Zámečku. Díky tomu jsem se dozvěděl o projektech nadace i o tom, jak je mohou děti využít. Tak jsem nadaci požádal o pomoc a ta pro mě vyčlenila prostředky z Fondu ING Bank Nadace Terezy Maxové dětem, protože ING Bank se zaměřuje na vzdělávání dětí z ústavní výchovy.

Jaké máte plány jako čerstvý vysokoškolák? Budete se oboru, který jste vystudoval, věnovat i nadále?
Rád bych se svému oboru věnoval a dostal se i někam do zahraničí. Bohužel nejsem moc dobrý na jazyky a nejsem schopný se v Česku pořádně naučit cizí jazyk. Moji nynější prioritou je zdokonalit se pořádně v angličtině a od toho se bude odvíjet i moje budoucnost.

A jak vidíte sám sebe za deset let?
Chtěl bych vystudovat diplomatickou akademii při ministerstvu zahraničí. Ta trvá rok, ale podmínkou je znalost dvou světových jazyků, přičemž jedním z nich musí byt angličtina. No a pak bych se chtěl na ministerstvu uchytit jako úředník. Kromě toho bych se také chtěl i nadále věnovat dobrovolnickým aktivitám .

Víme o Vás, že se aktivně věnujete dobrovolnictví a snažíte se pomáhat dětem, které jsou ve stejné situaci, jako jste byl v dětství Vy. Jak taková pomoc vypadá? Věřím, že jim dokážete být se svými osobními zkušenostmi velmi nápomocen a můžete je motivovat svým úspěšným působením na vysoké škole...
Kromě Zámečku jsem také v hnutí Duha Jasmín. V Zámečku pracuju hlavně na časopise. Dříve jsem byl zástupcem šéfredaktora, ale nyní je míň času, a tak působím jako redaktor, ale snažím se o víkendech hodně jezdit do dětských domovů a zapojovat se do jejich programu. Kromě toho se v Zámečku zaměřuju na projekt Správná pětka, který se orientuje na pětici domovů na Severní Moravě. S dětmi jezdíme na víkendy, letní tábory, vánoční svátky a Velikonoce. Tam se jim snažíme otvírat svět a naučit je praktickým dovednostem, jako je vaření, sekání dřeva apod.
Duha Jasmín je pražská nezisková organizace, jejímž členem jsem se stal před dvěma lety a v její činnosti jde o děti z rodin, které mají různé problémy. My se jim snažíme pomoct nebo se s nimi učíme. I s nimi jezdíme na víkendové akce, kde ale dětem nastavujeme určitý řád, což je rozdíl oproti Zámečku. V Zámečku mají moc pravidel a v Duze Jasmín zase velmi benevolentní řád.
Všude, kde se objevím, se snažím maximálně představit sebe. Říkám jim, že jsem taky vyrostl v domově, a přesto jsem studoval na vysoké škole a snad je to aspoň trochu motivuje.

Máte nějaký životní vzor?
Vzorů mám víc, ale asi největším je Jana Volencová, moje vychovatelka z dětského domova v Krásné Lípě, kde jsem vyrůstal. Dodnes se potkáváme, byla na mé promoci a já jezdím do Krásné Lípy k její rodině domů na návštěvu.

Máte nějaký vzkaz pro děti v dětských domovech?
Těch vzkazů je strašně moc, ale vypíchnu dva: aby se nebály říkat svůj vlastní názor a jít za svým cílem. Vím, že to zní jako klišé, ale je to nesmírná pravda.

Co Vás motivovalo při studiu?
Dal jsem si závazek, že školu musím dokončit za každou cenu, když už jsem na ni dostal peníze od ING Bank. Bral jsem to jako závazek a nechtěl jsem tu příležitost promrhat. Navíc se mi líbil i studentský život, takže jsem ji opravdu chtěl dodělat.

Co rád děláte ve svém volném čase?
Pokud se nevěnuju dobrovolnictví, tak běhám a plavu, ale nejraději jezdím na víkendy s dětmi. Vidím v tom své poslání.

Kdo je Váš nejlepší kamarád?
Napadá mě kamarád z dětského domova, Láďa Grešl, a měl jsem dospělejšího kamaráda Pavla Vacka z Českých Budějovic, který už bohužel umřel. Strašně jsem si ho vážil. On sponzoroval náš dětský domov, ale neměl rád, když se o tom mluvilo. My jsme k sobě měli lidsky strašně blízko.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?
Miluju smažený sýr a hranolky. Není to zdravé, ale chutná mi to.

Informace pro média:

ING Bank Česká republika
ING je globální finanční instituce holandského původu, která nabízí bankovní a investiční produkty, životní pojištění a penzijní produkty k pokrytí potřeb širokého spektra zákazníků. Historie ING Bank v České republice sahá až do roku 1992. ING Bank poskytuje celou škálu bankovních produktů a služeb řadě významných českých i mezinárodních společností a zaujímá tak přední místo mezi bankami v oblasti podnikového financování, kapitálových trhů a treasury produktů. V roce 2001 ING Bank představila svůj první produkt pro fyzické osoby, spořicí účet ING Konto, a založila tak kategorii spořicích účtů na českém trhu. Rok poté rozšířila svoji nabídku otevřených podílových fondů pro drobné investory, která dodnes patří k nejširším na trhu. Snahou ING Bank je nabízet svým klientům jednoduché, dostupné a bezpečné řešení pro správu jejich úspor.

Pro více informací kontaktujte:
Stance Communications, s.r.o.
Michaela Šimková
Account Manager
Salvátorská 931/8, Praha 1
Tel.: +420 224 810 809, +420 724 872 331
E-mail: michaela.simkova@stance.cz
verze pro tiskverze pro tiskverze pro tisk
ING Bank ČR Tiskové středisko:
Současní klienti Bývalí klienti
Zobrazit další